Veselé vánoce

Vánoční pohádka o Petrovi, kaprovi a vánočním pokladu

Co kaprovi vadí?
když se plácá v kádi.
Najde s lidmi příměří?
Dnes se má stát večeří.
Chtěl by štěstí trochu,
„Halóóó, pojď sem hochu.
Jsem jen ryba, ty máš moc“,
kapr prosí o pomoc.

"Rybáři sítě rozhodili,
a všechny nás ulovili.
Kapři nejsou rádi,
když si plavou v kádi.
Pomoz prosím Petříčku."

"Jen se neboj kapříčku."
Péťa podal peněženku.
Kapr už je z kádě venku.
kapra opatrně vzal,
cestou k rybníku se dal.
Péťa však nešťastně zírá,
samý led a žádná díra.
Když v led změnila se voda,
kdo pomocnou ruku podá?
Péťa opět spěchá v šeru,
zpátky domů pro sekeru.
Vydrž milý kapříčku,
ještě malou chviličku.
Péťa jako o život,
kapříkovi seká vchod,
aby mohl do vodičky,
pod ledem malé rybičky,
čekají už na strýce,
kapříci a kapřice.
Velký kapr děkuje,
ve vodě si libuje,
s rodinou se raduje.

Táta chtěl by kapra lovit,
a máma se bude zlobit.
Svobodou kapra obdaroval
a nakonec nelitoval.

Rybník mezi mokřady,
ukrývá vzácné poklady.
Petříkovi za zády,
se vynořily rybičky
a nesou pravé perličky.
Jedna po druhé z vody vykukují
a za záchranu kapra štědře poděkují.
Že se někdy dobré skutky nevyplácí?
Však zázraky se dějí, hlavně o vánocích.

Kapr dlouho pod hladinou byl
a pak se náhle vynořil.
Péťovi nese starou rybí záhadu.
Dřevěnou mapu s klíčem k pokladu.
Ten je jen o vánocích k mání,
od soumraku, do kohoutího kokrhání.
Kousek odsud v lese.
Péťa mapu nese.
Na jeskyni zaťuká,
a praví - pokladě, nesu ti rybí šupinu,
prosím, dej mi pár mincí pro hladovou rodinu.
pak udiveně zamrká.
Zírá na třpytící se parádu.
Tisíce zlatých mincí z pokladu.
Deset rybích šupin dal,
deset zlatých mincí vzal.
Naplnil svou peněženku,
za chvíli je opět venku.
A sotva vyšel, zavírá se vchod.
Běží domů, utíká jako o život.

Rodičové milí,
co stalo se mi,
tomu byste nevěřili,
tati, mami,
dnes si kapra těžko dáte,
zatoulal jsem se k rybníku a lesu,
však přece něco nesu,
nesu perly a mince zlaté.
A aby štěstí provázelo naši rodinu,
mám pro každého malou rybí šupinu.
Táta s mámou podiví se,
a raději neptají se.
Možná zažili si dávno před roky,
že na vánoce dít se mohou zázraky.
Kouzelný oslík otřásl se drobátko?
Hele,
za oknem nám chrochtá zlaté prasátko.