Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoční zvyky a tradice

Pomlázka se kroutí,
je z vrbového proutí.

Přírodní síla
se v pomlázce skryla.

Proutky z mladé vrbičky,
na nich vlají pentličky,
ať zkrásní naše holčičky.

Naše velikonoční zvyky

Velikonoční výzdoba

Přivítejte jaro a velikonoce krásnou výzdobou, která promění všední dny ve sváteční okamžiky. Děti mohou se slavnostní výzdobou pomoci svým maminkám. Šikovné zručně nadané děti si domov vyzdobí vlastními výtvory z výtvarných dílen, ze školní družiny či výtvarných kroužků.

Náboženství a symbol kříže

Některé velikonoční tradice jsou spjaty s křesťanským náboženstvím. Důležitý je symbol křesťanského kříže. Kristus byl ukřižován na Velký pátek a obětoval se za duše věřících křesťanů. Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem, v tento den Kristus vstal z mrtvých a přinesl naději a příslib nového života všem křesťanům.

Pro ateisty jsou velikonoce zejména svátkem spojeným s příchodem jara, znovuzrození a probuzení přírody.

Vajíčka

Zdobení a barvení vajec je jedna z nejrozšířenějších velikonočních tradic. Vejce je symbolem jara, života, úrodnosti, plodnosti, vzkříšení a bezpečí.

Barvy

červená – barva krve, síla, oheň, láska, nový život
zelená – síla přírody, jaro, mládí
žlutá – symbolizuje slunce, světlo, obilí, med, bohatství a blahobyt

Pletení pomlázky

Pomlázka se plete na Bílou sobotu, z čerstvého vrbového proutí. Čerstvé vrbové proutky mají za úkol omladit a zkrášlit ženy a dívky. Pomlázka se zdobí barevnými pentlemi. Na pondělí si chlapci připraví pomlázku a velikonoční říkanku a jdou koledovat. Za vymrskání, které má ženám přinést omlazení a krásu dostanou barevné vejce.

Velikonoční zajíček

Tradice převzatá z Německa. Zajíček v noci roznáší velikonoční vajíčka, která děti ráno sbírají.

Velikonoční pokrmy
- velikonoční beránek, mazance, jidáše, vajíčka

Pohyblivé datum velikonoc

Velikonoce se slaví v rozmezí od 22. března do 25. dubna, první neděli po prvním jarním úplňku.

Důležité dny a zvyky, jež se k nim vztahují

Popeleční středa
V tento den začíná čtyřicetidenní půst.

Květná neděle – je poslední postní nedělí

Modré (žluté) pondělí
– poslední postní pondělí

Šedivé úterý
– velký den úklidu a vymetání nečistot – řádný jarní úklid

Škaredá středa (Sazometná středa)
Den Jidášovy zrady. Kdo se mračí na škaredou středu, bude se mračit každou středu v roce. Takže se usmívejte! Na škaredou středu bylo zvykem důkladné vymetání komínů zanesených sazemi.

Zelený čtvrtek – poslední den, kdy jsou slyšet kostelní zvony, poté utichnou až do Bílé soboty (odlétají do Říma). Když zvony utichnou, místo nich chodí děti po vsi s klapačkami a řehtačkami. Zelený čtvrtek je také dnem poslední večeře Ježíše Krista.
Co dělat na Zelený čtvrtek? Vstaňte brzy a omyjte se ranní rosou, pokud si raději přispíte, snězte alespoň něco zeleného, čímž upevníte svoje zdraví. Z kynutého těsta si můžete upéct jidáše.

Velký pátek
Největší půst, den soudu a ukřižování Ježíše Krista. Pokud chcete najít poklad a zbohatnout, hledejte ho právě na Velký pátek. Zem se otevírá a ukazuje skryté poklady.
Na velký pátek se nepracovalo v sadu a na poli, nesmí se prát prádlo (máčelo by se v Ježíšově krvi).
V tento den si nic nepůjčujte, neprodávejte, ani nikomu nedarujte.

Bílá sobota
Zdobení vajíček, pletení velikonočních pomlázek z vrbového proutí.
Pečou se beránci a mazance. Po čtyřiceti dnech konečně končí postní období.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
Nejdůležitější křesťanský svátek - zmrtvýchvstání Ježíše Krista, během ranní bohoslužby se světí jídlo.

Velikonoční pondělí – Velikonoční koleda, chlapci omlazují děvčata pomlázkou z vrbového proutí. Někde je zvykem, že je na oplátku děvčata polévají vodou. Chlapci si vykoledují vajíčka.

Užijte si krásné velikonoce!